Putinovi dochází argumenty. Každý ukrajinský úspěch nutí Kreml hledat nové strašáky

Ukrajina podle analytika získává lepší pozici. V Kremlu tak zřejmě přibývá důvodů k mimořádně nepříjemným poradám!

Podle analýzy zveřejněné serverem Forum24.cz, která vychází z komentáře analytika Hala Brandse pro agenturu Bloomberg, dosahuje Ukrajina na bojišti nejlepších výsledků za poslední roky, zatímco ruský postup zpomaluje a ztráty zůstávají vysoké. A právě v okamžiku, kdy se realita odmítá chovat podle původního scénáře Kremlu, začíná být v Moskvě zřejmě stále populárnější hledání nových způsobů, jak přesvědčit okolní svět, že všechno probíhá přesně podle plánu.

Ještě před několika lety se veřejnost dozvídala, že Ukrajina padne během několika dnů, maximálně týdnů. O několik let později se však ukazuje, že některé prognózy zestárly přibližně stejně dobře jako mléko ponechané na letním parapetu.

Zatímco ukrajinská armáda dokázala na některých úsecích fronty získat zpět menší části území, ruské síly pokračují v nákladném postupu, který připomíná maraton běžený v hlubokém písku.

Brands upozorňuje, že válečný štváč a ruský vůdce Putin se podle něj nepřipravuje na třetí světovou válku. Jeho armáda má totiž dost práce s konfliktem, který vede nyní. To však neznamená, že by v Kremlu zavládla nálada klidného smíření. Naopak. Čím více komplikací se objevuje na bojišti, tím hlasitěji se začíná mluvit o různých formách nátlaku, zastrašování a demonstrací síly.

Není to ostatně nic nového. Když se vítězství vzdaluje, často přichází na řadu vysvětlování, proč je vlastně důležitější, aby se ostatní báli. V takové situaci se vojenské úspěchy mění v mediální signály, hrozby v diplomatické nástroje a nervozita v oficiální strategii.

Když plán nevychází, nastupuje výroba nejistoty

Brands připomíná, že někteří představitelé NATO mají obavy z možných kroků Kremlu mimo území Ukrajiny. Mezi diskutovanými scénáři se objevuje i možnost omezené provokace vůči některému z menších členů NATO, například Estonsku. Smyslem by podle těchto úvah nebylo vést rozsáhlou válku, ale testovat odhodlání aliance a vyvolat pochybnosti o její jednotě.

Právě zde začíná být situace mimořádně ironická. Rusko dlouhodobě tvrdí, že NATO představuje hrozbu.

Současně však právě možné kroky Kremlu vedou členské státy k posilování obrany, navyšování rozpočtů a budování nových kapacit. Pokud bylo cílem oslabit soudržnost aliance, výsledek zatím připomíná člověka, který chtěl zhasnout oheň a omylem přilil benzín.

Analytik upozorňuje, že Moskva může doufat v oslabení evropské podpory Ukrajiny nebo ve snížení ochoty Kyjeva útočit na cíle v ruském zázemí. Další možností je snaha vyvolat dojem, že eskalace konfliktu může přinést politické ústupky. Jinými slovy, pokud se nepodaří rychle změnit situaci na frontě, může být stále lákavější změnit atmosféru kolem fronty. Jenže ani tato strategie nenaráží na úplně ideální podmínky. Evropské státy sledují vývoj konfliktu už několik let a argument, že další tlak povede automaticky k ústupkům, ztratil část své původní přesvědčivosti. Neustálé varování před katastrofou totiž časem připomíná požární sirénu, která houká tak často, až si okolí začne všímat hlavně toho, kdo ji spouští.

Drony mění bojiště a Kremlu přibývají starosti

Podle Brandse se významně změnila i technologická stránka války. Ukrajina zrychlila vývoj nových dronů a rozšířila jejich nasazení na frontě i proti logistickým a průmyslovým cílům v ruském zázemí. Tyto útoky komplikují fungování ruské válečné ekonomiky a zvyšují tlak na kapacity, které Moskva potřebuje k pokračování konfliktu. Změny se navíc neodehrávají pouze na bojišti. Analýza připomíná, že po volební porážce Viktora Orbána přišel Kreml o významného spojence v Evropské unii. Tím současně zmizela jedna z překážek další evropské finanční podpory Ukrajiny. Pro Moskvu tak nejde pouze o vojenský problém, ale stále častěji také o problém diplomatický a politický.

Brands současně zdůrazňuje, že by bylo chybou očekávat rychlé ukrajinské vítězství. Rusko stále kontroluje rozsáhlá okupovaná území a nadále disponuje významnými výrobními kapacitami. Také technologická převaha Ukrajiny nemusí být trvalá, protože Rusko se v minulosti opakovaně dokázalo novým podmínkám přizpůsobit.

Právě proto je podle analytika současná situace paradoxně nebezpečná. Pokud tlak na Moskvu poroste, může Kreml zesílit své nátlakové aktivity vůči Západu, který Putin dlouhodobě označuje za součást konfliktu. A zde se uzavírá kruh celé ironie. Čím více se ukazuje, že rychlé splnění původních cílů nepřišlo, tím více vzniká obav z kroků, které mají tuto nepříjemnou skutečnost zakrýt. Válka, která měla podle původních představ demonstrovat sílu Ruska, se tak stále častěji mění v přehlídku vysvětlování, proč realita opět nespolupracuje. A právě to je pro Kreml možná nejnepříjemnější protivník ze všech – protože proti faktům se velmi špatně vyhlašuje další ofenziva.

Použité zdroje: Forum24.cz, FaktHusty.cz