Češi dál slaví pivo jako národní poklad. Lékaři mezitím počítají škody
Tři piva denně překračují doporučené limity odborníků. Národní tradice tak občas připomíná drahý experiment.
Podle informací zveřejněných serverem Deník.cz se znovu rozvířila debata o nápoji, který Češi milují téměř stejně spolehlivě jako stížnosti na počasí a ceny všeho kolem. Pivo je pro mnohé symbolem pohody, tradice a společenského života. Jenže zatímco u výčepu bývá považováno za téměř posvátnou tekutinu, lékařské statistiky se na něj dívají podstatně méně romantickým pohledem.
Pivní kultura je v Česku natolik zakořeněná, že sklenice po práci často nepůsobí jako alkoholický nápoj, ale téměř jako občanské právo.
Mnoho lidí navíc rádo připomíná, že pivo obsahuje vitaminy skupiny B, draslík, hořčík, křemík, antioxidanty a další látky, které mohou mít na organismus příznivý vliv. Na první pohled to zní skoro jako zdravotní doporučení. Pak však do celé debaty vstoupí alkohol a připomene, že není zaměstnancem ministerstva zdravotnictví.
Odborníci skutečně potvrzují, že některé látky obsažené v pivu mohou být pro tělo přínosné. Podle lékaře Simona Jiráta, kterého cituje odborný medicínský server Em.muni.cz může mírná konzumace vést například ke snížení krevního tlaku nebo hladiny krevního cukru. Jenže právě zde přichází moment, který bývá v hospodských debatách překvapivě neoblíbený. Alkohol obsažený v pivu většinu těchto potenciálních výhod významně oslabuje nebo zcela neguje.
Není proto překvapením, že odborné organizace rozlišují mezi umírněnou konzumací a pravidelným pitím většího množství. Zatímco část veřejnosti stále považuje tři piva denně za běžnou součást večera, zdravotní doporučení mluví výrazně jinou řečí. A jak už to bývá, lidské tělo má nepříjemný zvyk dávat za pravdu biologii místo národních tradic.
Tři piva denně nejsou tradice. Jsou to tři piva denně
Portál Pij s rozumem uvádí, že ženy by neměly překračovat jeden půllitr piva denně a muži dva půllitry. Německé centrum pro otázky závislostí doporučuje ještě nižší limity. Světová zdravotnická organizace pak připomíná, že bezpečné množství alkoholu neexistuje.
Právě zde se rozchází představa mnoha konzumentů s názorem odborníků. Tři půllitry denně totiž představují přibližně 60 gramů alkoholu.
U mužů jde zhruba o trojnásobek doporučeného limitu, u žen dokonce o několikanásobně vyšší hodnotu. Přesto tato dávka v českém prostředí často nevyvolává větší pozornost. Národ, který dokáže vést vášnivé debaty o kvalitě pěny, bývá překvapivě tolerantní k množství alkoholu pod ní. Dalším problémem jsou kalorie. Tři piva obsahují přibližně 540 až 700 kalorií. To odpovídá hodnotě běžného hlavního jídla. Mnozí lidé přitom pečlivě studují etikety potravin, odmítají cukr v kávě a počítají každý gram tuku. Večer pak bez většího přemýšlení vypijí kalorickou hodnotu celého oběda. Lidská logika bývá občas stejně kreativní jako marketing dietních výrobků.
Pravidelná konzumace alkoholu navíc zatěžuje organismus mnoha způsoby současně. Nejde o jednorázový problém ani o dramatický kolaps ze dne na den. Alkohol pracuje trpělivě. A právě v tom spočívá jeho největší síla.
Národní chlouba a nepříjemná data
Rozsáhlá studie odborníků z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity porovnávala stravovací návyky obyvatel evropských zemí s výskytem různých onemocnění. Podle hlavního autora Pavla Grasgrubera, kterého cituje Denik.cz vyšlo pivo jako jeden z nejvíce destruktivních faktorů české stravy.
To vytváří mimořádně nepříjemný kontrast. Na jedné straně stojí národní symbol, který si Češi spojují s historií, tradicí a společenským životem. Na druhé straně jsou výsledky výzkumů, které ukazují souvislosti mezi vysokou spotřebou alkoholu a závažnými zdravotními problémy. Realita tak opět předvedla svůj oblíbený trik: nezajímá ji, co máme rádi.
Odborníci upozorňují na zvýšené riziko poškození jater, srdce, cév, mozku i trávicí soustavy.
Alkohol je podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny dlouhodobě zařazen mezi prokázané karcinogeny.
Souvisí s vyšším rizikem několika druhů rakoviny včetně nádorů jater, jícnu, hrtanu nebo ústní dutiny.
Americký Národní onkologický institut (pozn. redakce: kdo jiný...) zároveň upozorňuje, že i relativně malé dávky alkoholu mohou zvyšovat riziko některých onemocnění.
Vedle zdravotních komplikací existuje ještě další hrozba. Závislost. Ta zpravidla nezačíná dramaticky ani nápadně. Nepřijde s fanfárami ani varovnou sirénou. Začíná jako zvyk, pokračuje jako rutina a končí ve chvíli, kdy si člověk bez pravidelné dávky alkoholu nedokáže představit běžný den.
Právě proto odborníci varují i před každodenním večerním popíjením. Nejde pouze o množství vypitého alkoholu, ale také o návyk, který si mozek postupně vytváří. Když se z odměny stane potřeba, začíná problém, který už nemá mnoho společného s pohodovým posezením.
Češi tak dál stojí před pozoruhodnou situací. Nápoj, který považují za součást své identity, současně patří mezi faktory, před nimiž zdravotníci dlouhodobě varují. Zatímco u stolů dál zní přípitky na zdraví, lékaři mezitím připomínají, že lidské orgány podobný smysl pro humor obvykle nemají. A právě v tom spočívá nejtvrdší ironie celé pivní pohádky.
Použité zdroje: Deník.cz, Em.muni.cz, FaktHusty.cz
