Babiš tvrdil, že se svět divil Pavlovi. Pellegrini ale popsal jinou ostudu: české mocenské divadlo přímo na summitu.
Tématu se dnes věnovala redakce satirického magazínu test.berypixel.cz/, protože česká zahraniční politika si v Ankaře zřejmě otevřela vlastní pobočku politického kabaretu. Andrej Babiš se po návratu ze summitu rozhodl veřejnosti vysvětlit, že účast prezidenta Petra Pavla byla ostudou České republiky. Jenže když později promluvil slovenský prezident Peter Pellegrini, začal se velkolepý příběh o mezinárodním ponížení rozpadat rychleji než předvolební slib po sečtení hlasů.
Babiš ve svém nedělním videu veřejně prohlásil, že za českou delegací chodili zahraniční partneři a ptali se, proč je prezident Pavel na summitu přítomen. Znělo to dramaticky, téměř jako kdyby se světoví lídři přestali zabývat bezpečností NATO a místo toho vytvořili vyšetřovací komisi pro české zasedací pořádky. Premiér ovšem neuvedl, kdo přesně se měl ptát, kdy se měl ptát ani za jakých okolností měla být údajná kritika vyslovena.
Veřejnost tak dostala politické svědectví bez svědků, jmen i podrobností. V české politice jde o oblíbený formát: čím méně konkrétních údajů, tím více prostoru pro hlasité závěry. Neurčití zahraniční partneři jsou navíc ideální publikum. Nemají jména, neposkytují rozhovory a jen obtížně mohou požádat o opravu výroku.
Zahraniční lídři se divili. Jenže něčemu úplně jinému
Do pečlivě připraveného příběhu následně vstoupil Peter Pellegrini. Slovenský prezident, který s Babišem dlouhodobě udržuje nadstandardní vztahy a kterého Babiš v minulosti přijel podpořit v prezidentské kampani, rozhodně nevypadá jako člověk vyslaný Pražským hradem k sabotáži premiérovy nedělní videoprodukce.
Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3 skutečně potvrdil, že složení české delegace vyvolalo mezi zahraničními představiteli rozruch, poznámky i vtipy.
Pro Babišovu verzi to nejprve mohlo znít jako vítězné troubení. Pak ovšem přišlo vysvětlení a slavnostní fanfára se změnila v tón oznamující chybnou odpověď.
Zahraniční lídři se podle Pellegriniho nepozastavovali nad tím, že prezident Petr Pavel na summit přijel.
Překvapovalo je, že vedoucím české delegace byl premiér, zatímco prezident seděl za ním způsobem, který připomínal postavení ministra nebo člena doprovodu. Rozruch tedy nevyvolala existence prezidenta, ale způsob, jakým česká politická reprezentace své dva nejvyšší ústavní činitele předvedla světu.
To už není drobný rozdíl ve výkladu. Je to rozdíl mezi tvrzením, že problémem byl prezident, a svědectvím, podle něhož problémem bylo uspořádání delegace. Babiš ukázal prstem na Pavla, zatímco Pellegrini popsal scénu, v níž se zahraniční představitelé podivovali nad českou mocenskou choreografií. Terč kritiky se tedy přesunul přesně tam, kam jej premiér původně umístit nechtěl. Pellegrini zároveň připomněl, že na Slovensku je rozdělení rolí dlouhodobě jasné. Na summitech NATO a na půdě Organizace spojených národů zastupuje Slovensko prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil, zatímco na jednání Evropské rady jezdí premiér. Tato praxe podle něj fungovala i v době, kdy prezident a vláda pocházeli z rozdílných politických táborů.
Slováci tak podle Pellegriniho zvládají činnost, která se v českých poměrech zřejmě mění v ústavní rébus pro několik vládních speciálů, politických poradců a následných videí na sociálních sítích. Prezident jede tam, kam tradičně jezdí prezident. Premiér jede tam, kam jezdí premiér. Překvapivě k tomu není nutná ani veřejná přestřelka, ani soutěž o to, kdo koho posadí do druhé řady.
Ostuda se našla. Jen na jiné adrese
Pellegriniho vyjádření nezpochybnilo, že česká delegace vyvolala pozornost. Zpochybnilo však Babišův výklad důvodu. Nikdo podle citovaných slov slovenského prezidenta neřešil, proč je Pavel na summitu NATO. Řešilo se, proč český prezident působí v delegaci jako podřízený premiéra.
Právě zde se celý příběh dostává do fáze, kdy politický marketing obvykle vypíná světla a nenápadně opouští budovu zadním vchodem. Silné tvrzení bylo vypuštěno, emoce byly doručeny a konkrétní jména zahraničních kritiků zůstala bezpečně ukryta v oblasti politické abstrakce. Jenže přímý účastník summitu následně popsal události způsobem, který s původní verzí nekoresponduje.
Na sociálních sítích proto lidé upozorňovali, že Pellegrini Babišova slova nepotvrdil. Někteří uživatelé připomínali, že slovenská praxe odpovídá dlouhodobému zastupování země prezidentem na summitech NATO. Jiní spojovali rozruch s rozhodnutím české vlády a se sporem o postavení Petra Pavla v delegaci.
Podstatné však nejsou jízlivé komentáře na internetu, ale samotné Pellegriniho svědectví. Slovenský prezident potvrdil poznámky zahraničních lídrů, ale jejich příčinu popsal jinak než Babiš. Prezident Pavel podle něj nebyl terčem proto, že přijel. Terčem pozornosti bylo to, jak česká vláda jeho přítomnost organizačně a symbolicky uspořádala.
Česká „tupá“ politika tak opět předvedla tradiční postup, při němž se nejprve vyrobí skandál a teprve následně se zjišťuje, zda odpovídá skutečnosti. Tentokrát měl být ostudou prezident, ale z dostupného popisu vyplynulo, že zahraniční státníky zaujala spíše podoba českého vnitropolitického souboje přenesená na summit NATO.
Babišův „komediální“ příběh měl jednoduchého viníka, silnou emoci a neurčité zahraniční svědky. Chyběla mu pouze nepříjemná maličkost v podobě konkrétního potvrzení. To nakonec poskytl Pellegrini, jenže jiným směrem, než by si premiérova verze přála. Světoví lídři se podle něj skutečně divili. Nedivili se však tomu, že prezident přijel, ale tomu, jakou roli mu česká delegace přidělila. Ostuda se tedy možná opravdu konala, jen se při hledání adresy někdo spletl o několik židlí. Český premiér ukázal na prezidenta, zatímco slovenský prezident ukázal na uspořádání celé české výpravy. Z příběhu o Pavlově mezinárodním ponížení tak zbyla především domácí politická scénografie. Fakta totiž občas projeví krajní nezdvořilost a odmítnou se přizpůsobit nedělnímu videu. Ani dlouholetý spojenec přitom nemusí říct to, co by se právě hodilo. Stačí, aby popsal to, co na summitu skutečně viděl a slyšel. A české politice pak nezbývá než vysvětlovat, proč se její údajná ostuda nacházela úplně jinde, než původně hlásila.
Použité zdroje: test.berypixel.cz/
