Andrej Babiš právě předvedl nejrychlejší vojenský nábor v českých dějinách. Podle Novinek.cz nechal při pondělním jednání vlády zvýšit plánovaný počet profesionálních vojáků z 32 na 38 tisíc, přičemž o změně se veřejnost dozvěděla až dodatečně. Šest tisíc nových vojáků tak zatím vzniklo tou nejlevnější metodou: přepsáním několika číslic ve strategickém dokumentu. Kdyby se stejným způsobem vedly skutečné války, stačilo by nepřítele porazit v Excelu a generální štáb by mohl odjet na dovolenou.
Babiš zavelel, ministr přepisoval a armáda čeká
Premiér požaduje, aby armáda každoročně získávala nejméně tři tisíce nových vojáků, což potvrdila také vláda České republiky. Ministr obrany Jaromír Zůna mezitím koncepci opakovaně přepracovával a podle Novinek se kvůli rozdílným představám s Babišem dokonce pohádal. To už není ministerstvo obrany, ale politická kancelář pro opravy domácích úkolů, kde ministr píše, premiér škrtá a armáda čeká, co z jejich společné tvořivosti nakonec vyleze. Ještě chvíli a Babiš začne generálnímu štábu osobně vysvětlovat, kolik tanků se vejde do tabulky, jak rychle má létat stíhačka a proč by vojáci nemohli pochodovat alespoň dvakrát rychleji.
Prezident varuje, premiér počítá své papírové vojáky
Prezident Petr Pavel přitom podle České televize upozornil, že schválená koncepce není realistická a nezaručuje splnění spojeneckých závazků. Jenže v Babišově světě mají čísla zřejmě mimořádnou schopnost nahrazovat skutečnost: místo složitého náboru, výcviku a vybavení prostě zvýšíte plánovaný počet a slavnostně oznámíte pokrok. Skutečného vojáka ovšem nevytiskne ministerská kopírka, neprůstřelnou vestu nevyrobí tisková konference a protivzdušnou obranu neposílíte tím, že do dokumentu přidáte několik optimistických vět.
Kdyby se Babišova metoda rozšířila do zdravotnictví, mohli bychom do roku 2040 mít také sto tisíc nových lékařů, jen by bylo potřeba pacientům vysvětlit, že ordinují výhradně na papíře.
Česká armáda skutečně potřebuje více vojáků, kvalitní výcvik a moderní techniku, zvlášť v době, kdy Rusko pokračuje ve válce proti Ukrajině. O to absurdnější je, když se zásadní změna strategického dokumentu prosadí bez otevřeného vysvětlení, zatímco veřejnosti zůstane především další politické představení o tom, kdo si na jednání vlády hlasitěji prosadil svou. Babiš může přepisovat čísla, rozdávat úkoly a tvářit se jako vrchní velitel celé republiky, ale bezpečnost státu se neměří velikostí premiérova sebevědomí. Měří se počtem skutečně připravených vojáků, dostupnou výzbrojí a schopností vlády své sliby také zaplatit a splnit. A právě tady končí veškerá legrace. Až jednou přijde skutečná bezpečnostní krize, nepřítel se nebude ptát, kolik vojáků si Andrej Babiš nechal připsat do koncepce. Bude ho zajímat, kolik jich stojí připravených bránit Českou republiku. A jestli tam místo nich bude stát jen premiér s propiskou a upravenou tabulkou, žádná sebevětší politická sebechvála naši zemi neochrání.