Satira: Babiš schoval Agrofert do trustu, dětem nechal klíče

Andrej Babiš předvedl politické kouzlo, za které by se nemusel stydět ani profesionální iluzionista: nechal zmizet obří holding, ale jeho rodina zůstala připravena na návrat do hry. Protikorupční expert Janusz Konieczny v pořadu Top Témata zpochybňuje, že nový svěřenský fond RSVP TRUST představuje skutečné odstřižení premiéra od Agrofertu. Babiš přitom veřejnosti tvrdí, že firmu definitivně opustil, takže by bylo záhodno zatleskat, přestat se ptát a obdivovat jeho mimořádnou oběť. Jenže česká politická magie má jednu nepříjemnou vlastnost: když kouzelník schová miliardový holding pod klobouk, občané se obvykle začnou zajímat, komu ten klobouk nakonec připadne.

Agrofert je pryč, ale rodinná pokladna zůstává

V únoru 2026 převedl Babiš akcie Agrofertu do svěřenského fondu, jehož správa má být po dobu jeho působení ve vládě nezávislá. 

Jak upozornila Transparency International, po odchodu premiéra z vlády ovšem nastupuje rodinný režim, v němž se příjemci majetkového prospěchu stávají jeho potomci. To je skutečně velkolepý podnikatelský rozchod: firmu údajně navždy opustíte, ale pro rodinu zůstane připravená cesta k jejímu majetku, jako by šlo o rezervovaný stůl v luxusní restauraci. Kdyby se stejným způsobem řešily všechny střety zájmů, politici by nepotřebovali protikorupční zákony, ale pouze šikovného notáře, dobře vychované potomky a kalendář s vyznačeným koncem funkčního období.

Brusel vidí problém, premiér má vlastní pravidla

Jenže evropským úředníkům se Babišovo kouzelnické představení příliš nezamlouvá. 

Podle Českého rozhlasu Evropská komise dospěla k závěru, že RSVP TRUST střet zájmů dostatečně neřeší, mimo jiné kvůli budoucímu prospěchu premiérovy rodiny. Babiš jakékoli pochybení odmítá, tvrdí, že Agrofert už nikdy vlastnit nebude, a závěry Bruselu zpochybňuje. Český občan tak dostává fascinující lekci z finančního origami: holding se složí do trustu, premiér slavnostně oznámí konec problému, ale evropské předpisy se odmítají složit spolu s ním.

Agrofert je významným příjemcem veřejných peněz, zatímco Andrej Babiš stojí v čele vlády, která spoluurčuje pravidla jejich rozdělování. Samotné rodinné vazby nejsou trestným činem, ale žádný premiér by neměl očekávat, že veřejnost přestane zkoumat možné střety zájmů jen proto, že je osobně prohlásil za vyřešené. Zvlášť když Evropská komise dochází k opačnému závěru. Babiš může stokrát vysvětlovat, že Agrofert už není jeho, ale politická odpovědnost nefunguje jako zásilka, kterou stačí přepsat na jiného příjemce. Stát není rodinný podnik a veřejné dotace nejsou věrnostní program pro příbuzné předsedy vlády. Pokud chce premiér skutečně prokázat, že jeho podnikatelské zájmy nezasahují do výkonu funkce, musí nabídnout právně přesvědčivé řešení, nikoli další slavnostní ujištění. Protože největším problémem české politiky není to, že miliardář vlastní obrovskou firmu. Je jím situace, kdy se od občanů očekává, že uvěří definitivnímu rozchodu s majetkem, přestože budoucnost tohoto majetku zůstává pevně spojena s jeho rodinou. 

A jestli má být vrcholem politické transparentnosti trik, při kterém holding zmizí z premiérových rukou, ale nezmizí otázka rodinného prospěchu, pak jsme neviděli řešení střetu zájmů. Viděli jsme jen další představení, jehož vstupenku platí veřejná důvěra.