FaktHusty.cz
Péter Magyar v Praze označil Viktora Orbána za mafiánského bosse. Andrej Babiš zatím mluvil o spolupráci. Diplomacie potřebovala pauzu.
Česká diplomacie zažila ve čtvrtek 29. října představení, na které by si netroufla ani pořádně rozjetá politická satira. Premiér Andrej Babiš přivítal v Praze svého nového maďarského kolegu Pétera Magyara, který na společné tiskové konferenci označil svého předchůdce Viktora Orbána za mafiánského bosse.
Jak informovaly Seznam Zprávy, ostrý výrok zazněl při otázce na možnou Orbánovu kandidaturu do čela Organizace spojených národů. Šlo o Magyarovo politické obvinění, nikoli o soudně prokázanou skutečnost. Pro Babiše, který s Orbánem dlouhá léta spolupracoval a vzájemně se s ním podporoval ve volebních kampaních, to každopádně vytvořilo situaci hodnou diplomatického zápisníku. Zvlášť na stránce věnované otázce, jak správně servírovat pracovní oběd, když host právě slovně ugriloval vašeho bývalého spojence.
Včerejší přátelství dnes vyřizuje tiskové oddělení
Babiš se na tiskové konferenci dočkal také otázky, zda mu nebyly bližší postoje předchozí maďarské vlády. Odpověděl, že neví, v čem by se měl s Magyarem zásadně rozcházet, a připomínky svého dřívějšího úzkého spojenectví s Orbánem připsal především médiím.
Investigativní deník Neovlivní přitom upozornil na dlouhodobé politické i obchodní vazby českého premiéra na Maďarsko za Orbánovy vlády. Nabízí se tak kouzelná představa diplomatického fotoalba, v němž se bývalí spojenci postupně mění na historické postavy, jejichž společné snímky zřejmě pořídili neukáznění fotografové bez vědomí účastníků. Kdyby podobně fungovalo manželství, stačilo by po rozvodu prohlásit, že všechny svatební fotografie představují dlouhodobé nedorozumění médií. A zatímco by se příbuzní snažili vysvětlit, kdo tedy komu řekl ano, bývalí novomanželé by už plánovali společnou dovolenou s někým jiným.
Magyar mezitím ukázal, že k diplomatickému vystupování nepotřebuje limuzínu ani přepychovou parádu. Do Prahy přijel svou modrou Škodou Superb, kterou používal už během volební kampaně. Před Kramářovou vilou ovšem musel automobil zůstat kvůli bezpečnostním pravidlům.
Jak uvedly České noviny, premiéry doprovázely vládní delegace a jednalo se mimo jiné o hospodářství, energetické bezpečnosti a dopravě. Magyar představil také představu vysokorychlostního železničního spojení, které by jednou umožnilo cestovat mezi Budapeští a Prahou přibližně za tři hodiny. Nádherná evropská vize.
Politici by mohli v budoucnu měnit názor na své spojence ještě během jízdy, aniž by vlak musel zastavit nebo cestující zaznamenali sebemenší zpoždění.
Diplomacie na kolejích, minulost v zavazadlovém prostoru
Oba premiéři se zároveň přihlásili k obnovení spolupráce Visegrádské skupiny a hledání společných postojů k migraci, cenám energií či emisním povolenkám. Jenže zatímco se v jednacích sálech probírá budoucnost střední Evropy, politické vztahy připomínají restauraci, v níž se každých několik let vymění šéfkuchař, ale hosté se tváří, že jim všechna předchozí menu podstrčili novináři. Magyar navíc pokračuje ve svém mimořádně aktivním vystupování na sociálních sítích a neváhá osobně komentovat příspěvky médií. Babiš zase podle zveřejněných informací telefonoval občanům, kteří mu psali kvůli nesouhlasu s rušením koncesionářských poplatků. Ještě pár podobných inovací a evropská diplomacie definitivně zruší tiskové mluvčí. Ministři budou uzavírat dohody v komentářích na Facebooku a mezinárodní konflikty se budou řešit hlasovými zprávami mezi ranní kávou a obědem.
Samotná spolupráce dvou premiérů s rozdílnou politickou minulostí samozřejmě není ničím absurdním. Právě schopnost jednat navzdory neshodám patří k základům diplomacie. Poněkud komičtější už je veřejné divadlo, v němž se stará spojenectví vysvětlují s takovou opatrností, jako by jejich připomenutí mohlo vyvolat mezinárodní poplach. Politici přitom nemusí být doživotními přáteli ani nepřáteli, ale veřejnost má právo rozumět tomu, proč se jejich postoje mění.
Magyarovo ostré označení Orbána samo o sobě nenahrazuje důkazy a Babišova ochota jednat s novou maďarskou vládou automaticky nevymazává jeho předchozí vztahy. Skutečná politická důvěryhodnost totiž nespočívá v tom, kolikrát se státníci dokážou společně usmát před kamerami. Spočívá také v ochotě převzít odpovědnost za vlastní minulost.
A zatímco se projektuje rychlovlak mezi Prahou a Budapeští, občanům by možná pro začátek stačilo jediné spolehlivé spojení: přímá linka mezi tím, co politici říkali včera, a tím, co tvrdí dnes. Obávám se však, že právě tahle trať bude mít ještě hodně dlouho výluku.
