Kreml hledá drobné po kapsách, zatímco válečný účet dál nabírá miliardy
Rusko řeší rostoucí rozpočtový schodek kvůli válce. Kalkulačky varují, ale tanky mají stále přednost.
Podle informací agentury Bloomberg, na které upozornil server Aktuálně.cz, se v ruském vedení rozhořel spor, který už nelze schovat ani pod nejtlustší složku státního rozpočtu. Ministerstvo financí a centrální banka varují před rychle rostoucím schodkem a navrhují omezit vojenské výdaje. Proti nim však stojí zastánci pokračujícího zbrojení, kteří tvrdí, že bez dalších miliard by utrpěla nejen armáda, ale i podniky závislé na státních zakázkách.
V Moskvě tak vznikla zajímavá ekonomická disciplína. Jedna skupina počítá peníze, druhá vysvětluje, proč se počítat nemají. A zatímco účetní upozorňují na červená čísla, obranný sektor dál natahuje ruku pro další prostředky.
Ruští finanční představitelé podle dostupných informací upozornili Kreml, že současné tempo výdajů může vést k neudržitelnému prohlubování rozpočtového schodku. Jenže argument, že peněz ubývá, naráží na jiný argument: válka stále stojí hodně peněz a její zastánci nevidí důvod, proč právě teď sundávat nohu z plynu.
Kalkulačka proti tanku
Prezident Vladimir Putin podle Bloombergu rozhodl, že ministerstvo financí má nejprve hledat úspory v jiných částech rozpočtu. Obrana tak zůstává téměř nedotknutelnou položkou. Škrty se mohou hledat kdekoliv jinde, hlavně ne tam, kde mizí nejvíce peněz.
Bloomberg označil tento spor za dosud nejvýraznější známku vnitřních neshod v ruském vedení od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Po více než čtyřech letech konfliktu totiž přichází okamžik, kdy se začíná střetávat politická ambice s ekonomickou realitou.
Při sestavování letošního rozpočtu navíc část ruských představitelů počítala s tím, že válka do konce roku 2026 skončí. Očekávali, že po případném jednání Vladimira Putina s Donaldem Trumpem bude možné vojenské výdaje postupně snižovat. Jenže plánovat konec války je zjevně jednodušší než ho skutečně dosáhnout.
Mír nepřišel. A nepomohl ani růst cen ropy spojený s konfliktem na Blízkém východě. Podle odhadů by ruské veřejné finance potřebovaly, aby cena ropy zůstala nad hranicí sta dolarů za barel minimálně rok. Jinými slovy, státní rozpočet začíná stále více spoléhat na okolnosti, které Moskva sama nedokáže ovládat.
Když schodek roste rychleji než očekávání
Ruský energetický sektor navíc dál čelí sankcím a útokům na infrastrukturu. Federální rozpočet se proto dostává pod stále větší tlak. Institut pro studium války uvedl, že letošní deficit do května dosáhl téměř 5,7 bilionu rublů, což představuje více než 150 procent původně plánovaného schodku na celý rok.
Zhoršují se i hospodářské vyhlídky. Ministerstvo hospodářského rozvoje nově očekává růst ekonomiky pouze o 0,4 procenta namísto dříve předpokládaných 1,3 procenta. Oficiální statistiky navíc ukázaly první pokles ekonomiky za poslední tři roky.
Moskva tak stojí před rozhodnutím, které žádný ministr financí neoznačí za příjemné. Buď bude nutné více škrtat, nebo hledat nové příjmy.
Obě možnosti však nesou politická rizika a obě mohou narazit na odpor skupin, které byly dosud zvyklé na štědřejší tok státních peněz.
Podle Financial Times mohou letošní výdaje na válku překročit schválený rozpočet nejméně o dva biliony rublů. Některé odhady dokonce počítají s částkou dvojnásobnou. Podobná situace se přitom očekává i v dalších letech. Letos Rusko vyčlenilo na obranu a bezpečnost téměř 40 procent všech rozpočtových výdajů, což samo o sobě ukazuje, jak dominantní postavení získaly vojenské priority.
„Ruské účetní knihy dnes připomínají bojiště. Rozdíl je pouze v tom, že čísla už nemají kam ustupovat.“
Ministr financí Anton Siluanov proto navrhl zmrazení části výdajů nesouvisejících s válkou. Současně však odmítl škrty v obraně i v sociálních programech. V praxi to znamená hledat úspory tam, kde jich zbývá stále méně.
Siluanov zároveň připomněl, že Rusko se dlouhé roky opíralo o státní rezervy. A dodal větu, která možná vystihuje současnou situaci lépe než stovky stran ekonomických analýz: rezervy nejsou nekonečné.
Právě zde se totiž střetává politická představa s neúprosnou matematikou. Politická rozhodnutí lze odkládat, vysvětlovat nebo obhajovat. Rozpočtový schodek však žádné projevy neposlouchá. Každý měsíc prostě narůstá o další čísla. A čím déle bude Kreml přesvědčovat účetní knihy, že realita má počkat, tím hlasitěji budou čísla připomínat opak. Ekonomika totiž není tisková konference ani televizní vystoupení. Když dojdou rezervy, potlesk účet nezaplatí. A právě toho se dnes podle všeho začínají obávat i lidé, kteří ještě nedávno věřili, že státní kasa vydrží všechno.
Použité zdroje: zpravy.aktualne.cz, bloomberg.com, ft.com
