Putin přidává sázky. Kasino jménem Kreml účet neodpouští

Kredit a licence zatím nejsou vyplněny.
Foto: Karikatura — Putinovo válečné casino z Kremlu. FaktHusty.cz / AI, Chat-GPT, plus

Válka trvá, tlak roste a Putin podle bývalého šéfa MI6 riskuje víc než dřív. Kreml však místo brzdy znovu hledá plyn.

Bývalý šéf britské rozvědky MI6 sir John Scarlett nepopisuje ruského vůdce Vladimira Putina jako muže, kterému zítra někdo vypne světlo v Kremlu. Jeho varování je nepříjemnější právě tím, že je střízlivé. Podle Aktuálně.cz čelí ruský prezident mimořádnému tlaku kvůli slábnoucí ekonomice, útokům na rafinerie a rizikům případné další mobilizace, přesto je podle Scarletta ochoten podstupovat větší riziko než dříve. Válka podle jeho odhadu navíc neskončí před rokem 2027. Kreml tak připomíná parní lokomotivu, které zpod kapoty stoupá kouř, několik kontrolek už dávno svítí červeně a strojvedoucí reaguje tím nejodvážnějším možným způsobem: přihodí další uhlí.

Scarlett svůj pohled rozvedl v pořadu The General & The Journalist, kde mluvil o tlaku na Putina, jeho cílech na Ukrajině, riziku další eskalace i významu komunikačních kanálů mezi zpravodajskými službami. A právě tady začíná nepříjemná logika dlouhé války. Čím dražší je, tím obtížnější může být politicky přiznat, že další účet nepřinese automaticky lepší výsledek. 

Z mírového jednání se pak snadno stává cosi jako reklamace v obchodě, do kterého zákazník přichází se čtyřmi roky starou účtenkou a požaduje vítězství v původním balení. Realita ovšem nemá reklamační oddělení a už vůbec nevydává poukázky za špatně zvolenou geopolitiku.

Ekonomický tlak přitom není pouhou kulisou pro televizní analytiky. Agentura Reuters tento týden uvedla, že ruské příjmy z energetiky letos klesly navzdory růstu cen ropy, zatímco produkci a export komplikují ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu. Putin sám už dříve připustil hospodářský dopad zásahů proti rafineriím. Válečná ekonomika tak objevuje starou, mimořádně nudnou pravdu: rakety mají cenovku, opravy rafinerií mají cenovku a dlouhodobé vedení války kupodivu rovněž není věrnostní program, v němž je každý desátý rok zdarma. Propaganda může účet slavnostně přejmenovat, ale částka na spodním řádku tím nezmizí.

Poslat do ekonomiky další peníze je politicky jedna věc; požádat další rodiny, aby poslaly do války své příbuzné, je věc úplně jiná. Právě případnou novou mobilizaci Scarlett zmiňuje jako jedno z rizik pro stabilitu systému. A tady se velmocenské řeči náhle stěhují z televizního studia ke kuchyňskému stolu. 

Vlastenectví z billboardu totiž vypadá podstatně majestátněji než povolávací rozkaz v poštovní schránce. Čím déle proto válka pokračuje, tím obtížnější může být prodávat její cenu pouze jako abstraktní souboj se Západem.

Když cesta nikam stojí příliš mnoho, není nutné přidávat plyn

Nejostřejší pointou Scarlettova varování není předpověď pádu Putina ani datum, které by šlo zakroužkovat v kalendáři. Je to paradox režimu, který může být pod rostoucím tlakem právě ve chvíli, kdy je ochoten riskovat více. 

Ekonomické problémy samy válku automaticky nezastaví. Poškozená rafinerie také není mírová konference. Ani další mobilizace nemusí znamenat bezprostřední politický zlom. Dohromady však tyto faktory zvyšují cenu každého dalšího rozhodnutí. A čím vyšší účet přichází, tím lákavější může být tvrdit, že právě proto musí celé dobrodružství pokračovat. To je mechanismus, který zná každý člověk, jenž už příliš mnoho peněz nalil do auta, které se stále nechce rozjet. Rozumný člověk se jednou zeptá, zda není levnější vystoupit. Mocenský aparát si může místo toho objednat nový motor a oznámit, že porucha je důkazem správného směru. A právě tehdy už není největším nebezpečím samotný tlak, ale přesvědčení, že se z něj lze dostat jedině ještě větším tlakem.

Čtěte také /

Právě čtete /