Rusko chce v roce 2027 výrazně přidat armádě, zatímco expert připomíná sovětskou minulost. Historie možná nekopíruje, zato umí nápadně rýmovat.
Ruský rozpočet začíná připomínat domácnost, která má děravou střechu, prázdnou lednici a právě si objednala třetí tank do garáže.
Jak uvádí CNN Prima NEWS, britský bezpečnostní analytik Con Coughlin přirovnává současný růst vojenských výdajů k éře Leonida Brežněva, kdy Sovětský svaz dlouhodobě pumpoval obrovské prostředky do armády a současně dusil vlastní hospodářství. Coughlin tvrdí, že Vladimir Putin opakuje podobně nebezpečný vzorec. Samotné přirovnání je jeho analýzou, nikoli hotovou předpovědí ruského kolapsu. Satirický problém je jinde: když vám historik ukáže ceduli „tudy už jsme jednou jeli“ a vy na ni odpovíte sešlápnutím plynu, těžko se divit, že publikum začne hledat bezpečnostní pás.
Čísla přitom nejsou metafora.
Podle Reuters počítají ruské rozpočtové dokumenty pro rok 2027 s výdaji na obranu ve výši 17,1 bilionu rublů, tedy přibližně o 27 procent více proti původně plánovaným 13,5 bilionu.
Současně má Rusko v příštích třech letech vydat na obranu kolem 50 bilionů rublů a stát počítá s vyšším zadlužením i novými daňovými příjmy. Ekonomika tak dostává velmi jednoduchý vzkaz: šetřit se bude, jen ne tam, kde parkují rakety. Občan může mít dražší život, slabší služby a vyšší účet, ale zato má jistotu, že položka „obrana“ rozhodně netrpí nedostatkem lásky.
Brežněvův Sovětský svaz samozřejmě nebyl dnešním Ruskem a mechanicky mezi ně nelze položit rovnítko.
Jenže právě v tom je na celé paralelě největší ironie. Historie neposílá kopii starého účtu se stejným razítkem; spíš občas nechá na stole podobné ingredience: vysoké vojenské výdaje, vleklý konflikt, tlak na státní finance a ekonomiku, která má stále více sloužit geopolitickým ambicím. Coughlin připomíná také sovětskou válku v Afghánistánu, jejíž náklady se přidaly k dlouhodobým strukturálním problémům SSSR.
Putinovo Rusko zatím stojí v jiné době, s jinou ekonomikou i jiným mezinárodním prostředím. Ale když se státní pokladna začne tvářit především jako muniční sklad s účetním oddělením, podobnost se nabízí sama.
Když minulost klepe, Kreml přidá hlasitost
Největší satira proto neleží v otázce, zda Rusko zítra zopakuje rok 1991.
Nikdo seriózní takovou jistotu nemá. Leží v mnohem prostší představě, že na ekonomický tlak lze odpovědět ještě větším účtem za armádu a doufat, že matematika tentokrát projeví vlastenectví. Rozpočty ale hymnu nezpívají a historické paralely nemají povinnost respektovat prezidentské projevy. Sovětský svaz také dlouho vypadal jako systém, který může nekonečně financovat vlastní mocenské ambice. Pak se ukázalo, že nekonečno je v účetnictví velmi nepraktická položka.
Ruský vůdce a válečný zločinec Putin dnes nemusí kráčet stejnou cestou jako Brežněv, aby byl ten obraz znepokojivě známý. Stačí, že vojenský účet roste rychleji než ochota reality dělat, že na cenovce nezáleží.
