Paliva znovu zdražila a vláda vytáhla osvědčenou zbraň: cenový strop. Řidič tak může být klidnější — pokud se ovšem přestane dívat na částku na stojanu.
Český motorista vstupuje do října s krásným pocitem, že stát nad ním drží ochrannou ruku. Jen ta ruka zatím svírá cedulku s číslem 46,14 koruny za litr benzínu a 48,72 koruny za litr nafty. Jak dnes uvádějí Novinky.cz, nafta se ještě v úterý prodávala v průměru za 49,51 koruny, tedy pouhých šest haléřů od historického maxima z roku 2022, zatímco Natural 95 stál v průměru 45,88 koruny. Od začátku září obě paliva zdražila přibližně o čtyři koruny. Jinými slovy: tankovací pistole už pomalu přestává být součástí čerpací stanice a začíná připomínat drobný finanční nástroj. Člověk ji vezme do ruky, chvíli sleduje čísla a pak přemýšlí, zda skutečně potřebuje jet domů.
Od 1. října proto stát znovu nasazuje cenovou regulaci. Ministerstvo financí stanovilo maximální marži u neprémiových paliv na 2,50 koruny za litr a na měsíc zároveň snižuje spotřební daň z nafty o částku, která včetně DPH představuje 2,35 koruny na litr. Je to ekonomická první pomoc v dokonale českém provedení: nejprve sledujete, jak se cena šplhá vzhůru, potom nad ni zavěsíte strop a nakonec veřejnost uklidníte, že teď už má kam narazit. Z pohledu řidiče je to samozřejmě lepší než nic. Z pohledu humoru už jen čekáme, kdy se u stojanů objeví cedulka „pozor, nízký strop“.
Ministerstvo navíc nebude určovat maximální cenu jednou provždy, ale průběžně podle velkoobchodních indexů, kotací Platts, regulované marže a DPH. Každý pracovní den tak může přinést nový ceník pro den následující.
Tankování se tím posouvá do vyšší společenské disciplíny: dříve člověk sledoval počasí, kurz koruny a fotbalové výsledky, nyní může před cestou do práce kontrolovat také nejnovější státní maximum na naftu. Vláda chce tímto mechanismem tlumit výkyvy a zabránit lokálním cenovým extrémům, což je zcela legitimní cíl.
Jen běžný motorista by možná ocenil ještě jednodušší ekonomický model: otevřít peněženku a nezažít při tom krátké setkání s vlastní smrtelností.
Důvod zdražení přitom není vymyšlený ani domácí. Ministerstvo regulaci zdůvodňuje pokračující krizí na Blízkém východě, poškozením důležité ropné infrastruktury v Saúdské Arábii, omezenými dodávkami a tlakem na evropský trh. Cena ropy navíc v posledních týdnech výrazně kolísala a podle analytiků citovaných Novinkami.cz mohou prudší pohyby přicházet prakticky ze dne na den. Stát tak ve skutečnosti nezastropoval světový trh, geopolitiku ani ropu. Zastropoval poslední metr celé té dlouhé cesty — stojan, u kterého český řidič stojí s kartou v ruce a snaží se tvářit, že těch pět stovek právě nezmizelo rychlostí proudového motoru.
Strop je nahoře. Otázkou zůstává, kde bude dno
Na celé věci je cosi dokonale symbolického. Když stojí nafta téměř padesát korun, zpráva, že její maximální cena bude 48,72, zní zároveň jako úleva i velmi vytříbený druh černého humoru.
Regulace může krátkodobě pomoci, snížit rozdíly mezi pumpami a u nafty přinést okamžitou úsporu díky nižší dani. Nemůže však zařídit levnější ropu, opravit potrubí na Blízkém východě ani přesvědčit světové trhy, aby si daly měsíc dovolenou. Řidič tak dostává jistotu, že cena nebude úplně bez hranic, ale zároveň žádnou záruku, že hranice bude příjemná.
A právě to je dnešní česká motoristická poezie: máme strop, máme vzorec, máme každodenní cenový věstník a máme i státní dohled. Teď už jen potřebujeme, aby po natankování zůstalo něco také na kávu.
