Mediální hlad roku? Komentátor už vidí Babiše i za každým mikrofonem v zemi

Stačí zmínit televizi, rozhlas nebo noviny a část české politické scény okamžitě vytahuje pohotovostní sirénu. Komentář na Forum24.cz nyní varuje, že boj o média prý zdaleka nekončí.

Server Forum24.cz zase „zabodoval“ zveřejnil komentář Marka Wollnera, podle kterého současné spory kolem médií veřejné služby navazují na události z roku 2013, kdy Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra. Autor komentáře v tom spatřuje dlouhodobý příběh souboje o vliv na český mediální prostor. A protože česká politika nikdy nezklame, vznikla další kapitola nekonečného seriálu, ve kterém se média stávají téměř stejně důležitým bojištěm jako samotné volby.

V tuzemsku totiž zřejmě nestačí soupeřit o hlasy voličů. Mnohem zajímavější je soupeřit o to, kdo bude mít přístup k mikrofonu, reflektoru a titulní stránce. Když se v Česku řekne „svobodná média“, část politiků slyší veřejnou službu, část opozici a část rovnou strategický majetek hodný pečlivého sledování.

Když noviny nestačí, přichází televize

Komentář na Forum24.cz připomíná, že nákup vydavatelství Mafra vyvolal před lety rozsáhlé debaty o koncentraci politické, ekonomické a mediální moci. Kritici tehdy varovali před možným střetem zájmů, zatímco zastánci argumentovali právem podnikatele investovat do médií stejně jako do jakéhokoli jiného odvětví.

Satirická krása celé situace spočívá v tom, že česká veřejnost už dávno neřeší, kdo vlastní pekárnu nebo autoservis.

Zato vlastnictví novin dokáže rozpoutat debatu připomínající finále mistrovství světa. Každý má svůj tým, každý svého favorita a rozhodčí bývá obvykle označen za podjatého ještě před výkopem.

Podle autora komentáře představují současné změny kolem médií veřejné služby další dílek stejné skládačky. Kritici se obávají většího politického vlivu na fungování veřejnoprávních institucí, zatímco zastánci změn hovoří o reformách a efektivnějším nastavení systému.

Český sport jménem boj o vysílací čas

Jen máloco dokáže českou politiku spojit tak spolehlivě jako spor o Českou televizi a Český rozhlas. V okamžiku, kdy přijde řeč na financování, správu nebo kontrolu těchto institucí, mění se politická debata v závod o nejdramatičtější prohlášení.

Jedni varují před útokem na demokracii. Druzí mluví o nutné změně. Třetí mezitím sledují celé představení s výrazem člověka, který si původně chtěl pustit večerní zprávy a místo toho se ocitl u několikáté série nekonečné politické telenovely.

Právě v tom tkví paradox české mediální války. Čím hlasitěji jednotlivé tábory mluví o svobodě médií, tím intenzivněji zároveň svádějí bitvu o to, kdo bude mít na podobu mediálního prostředí větší vliv. Jako by se vedl spor o to, kdo bude dohlížet na nezávislost tak důsledně, až z ní nakonec nezůstane nic než předmět nekonečných tiskových konferencí.

Mikrofony se mění, spor zůstává

Ať už člověk stojí na kterékoliv straně politického zákopu, jedno je jisté. Spor o média v České republice dávno přestal být pouze debatou o novinách, televizních obrazovkách nebo rozhlasových vlnách. Stal se symbolem širšího boje o důvěru veřejnosti, vliv a schopnost určovat témata, o kterých se bude mluvit.

Komentář na Forum24.cz tak otevřel další kolo staré známé diskuse. Diskuse, která se pravidelně vrací v nových kulisách, s novými aktéry a novými argumenty. Jen scénář zůstává překvapivě podobný. Na jedné straně stojí obavy z přílišné koncentrace moci, na druhé přesvědčení, že jde pouze o běžný politický střet. A mezi nimi sedí divák, který by si občas rád přečetl zprávy bez pocitu, že právě sleduje další díl nekonečné bitvy o to, komu bude patřit nejhlasitější megafon v republice.

Použité zdroje: Forum24.cz, FaktHusty.cz