Trump chce víc než Bílý dům? Kritici už pro něj hledají místo ve skále

Oslava narozenin nestačí. Kritici tvrdí, že Trumpovo ego by nejraději dostalo vlastní horu, památník i hlavní vysílací čas.

Server iROZHLAS.cz přinesl rozhovor s amerikanistou Tomášem Klvaňou, který v souvislosti s osmdesátými narozeninami Donalda Trumpa označil amerického prezidenta za výrazného egomaniaka. Podle něj Trump dlouhodobě usiluje o pozornost, budování vlastní značky a zanechání co nejviditelnější stopy ve veřejném prostoru. Rozhovor se věnoval také plánovaným oslavám, úpravám Bílého domu i neutichajícím sporům kolem jeho osoby.

Americká politika bývala kdysi soubojem idejí. Dnes občas připomíná soutěž o to, kdo dokáže zaplnit více obrazovek, titulků a sociálních sítí.

Donald Trump v této disciplíně působí jako člověk, který odmítá stříbro i bronz. Když už být vidět, tak všude. Když už být slyšet, tak přes všechny ostatní. A když už vstoupit do historie, tak nejlépe hlavním vchodem, za zvuku fanfár a pod vlastním reflektorem.

Když nestačí mrakodrapy, hotely ani Bílý dům

Trumpovo jméno se objevovalo na budovách, hotelech, golfových resortech i televizních pořadech dávno před vstupem do politiky. Kritici proto tvrdí, že prezidentský úřad se stal jen dalším patrem dlouho budované značky. Jiní to označují za důkaz podnikatelského talentu. Spor pokračuje už roky a žádná strana nejeví sebemenší známky únavy.

Satira si zde ani nemusí nic vymýšlet. Když někdo celý život staví budovy se svým jménem, není překvapivé, že jeho odpůrci začnou žertovat o tom, zda jednou nebude chtít vlastní pohoří. V americké politice totiž občas vznikají situace, které působí jako parodie ještě dříve, než se o ně pokusí satirik.

Bílý dům jako kulisa velkolepé show

Rozhovor připomíná také plánované oslavy Trumpových narozenin a změny v areálu Bílého domu. Podle kritiků působí některé kroky spíše jako pokračování marketingové kampaně než jako tradiční výkon prezidentského úřadu. Zastánci naopak tvrdí, že Trump pouze dělá věci jinak než jeho předchůdci. Právě slovo „jinak“ se stalo symbolem celé éry. Jinak se komunikuje, jinak se vystupuje, jinak se vládne a jinak se vede politický boj. Zatímco jiní prezidenti se snažili působit státnicky, Trump často připomíná hlavní hvězdu nekonečného televizního seriálu, který odmítá pustit kameru na kohokoli dalšího.

Psali jsme: Donald Trump po 500 dnech: Z mírotvorce se stal sběratel krizí, říká Šándor

 

Není proto divu, že každá jeho oslava, každé vystoupení a každý nový projekt okamžitě vyvolají další vlnu obdivu i pobouření. V zemi, kde se politika stále více mění ve spektákl, se Trump stal člověkem, který pochopil pravidla hry možná lépe než kdokoli jiný.

Prezident, který nechce být součástí dějin, ale jejich hlavní postavou

Donald Trump zůstává jednou z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav současné Ameriky.

Jeho příznivci v něm vidí silného lídra, odpůrci symbol bezbřehého ega. Jedni mluví o odvaze, druzí o posedlosti vlastní osobou. Jedni vidí výjimečnost, druzí nekonečné divadlo.

A právě v tom tkví důvod, proč kolem něj neutichají spory ani po letech. Někteří politici chtějí měnit svět. Jiní chtějí měnit dějiny. A pak existují politici, kolem nichž vzniká dojem, že by nejraději změnili i velikost pódia, jen aby se na něj vešli pouze oni. Donald Trump zůstává symbolem éry, ve které už dávno nestačí být prezidentem. Dnes je třeba být zároveň značkou, showmanem, tématem dne i hlavní atrakcí večera. A právě proto o něm Amerika nepřestává mluvit ani na jediný den.


Použité zdroje: iROZHLAS.cz, FaktHusty.cz