Rodiny posádky USS Abraham Lincoln hlásí nedostatek jídla, vody i hygieny. Donald Trump přesto soudí, že rekordní nasazení netrvalo dost dlouho. Vítejte na palubě.
Podle zjištění vojenského deníku Stars and Stripes čelili lidé na USS Abraham Lincoln nedostatku jídla a vody, výpadkům zásobování, problematické poště i dlouhým směnám s minimem volna. Na palubě slouží přibližně pět tisíc námořníků a příslušníků námořní pěchoty, takže nejde o malý člun, kterému někdo zapomněl přibalit svačinu. Je to plovoucí ukázka americké vojenské síly, která dokáže vyslat do vzduchu stíhačky, ale s mýdlem už musí hospodařit jako okresní úřad před výplatou.
Oficiální dopis amerického senátora Richarda Blumenthala uvádí, že loď vyplula ze San Diega 21. listopadu 2025 a místo původně plánovaných sedmi měsíců zůstala nasazena déle než 250 dní. Přes 200 dní se navíc obešla bez standardní návštěvy přístavu, čímž vznikl moderní rekord, o který se patrně nikdo z posádky dobrovolně nehlásil. Kalendář se zkrátka stal dalším nepřítelem Spojených států a velení proti němu nasadilo osvědčenou taktiku: nedívat se na něj.
Když se novináři Donalda Trumpa zeptali, zda osm a půl měsíce na moři není příliš, prezident odpověděl, že to nebylo „ani zdaleka dost dlouho“, jak zaznamenala agentura AP. Tím byla strategická debata úspěšně uzavřena, protože únava se z Washingtonu měří podstatně pohodlněji než z paluby v Arabském moři. Prezidentská empatie evidentně disponuje stejným dosahem jako vojenský radar, jen bývá nastavena opačným směrem.
Jaderný pohon funguje, pračka už méně
Námořníci a jejich blízcí popsali dřívější příděly potravin, nedostatek vody a období delší než týden, během něhož nebylo možné prát oblečení. Podle Stars and Stripes se většinu těchto problémů později podařilo zmírnit a zlepšilo se také doručování pošty. Vojenský pokrok tedy nezastavíš: nejprve člověk nemá čisté tričko, poté obdrží zprávu, že čisté tričko možná dorazí v příští logistické vlně.
Blumenthal ve svém dopise požádal Pentagon, aby vyčíslil a popsal hlášené nedostatky hygienických potřeb, plísně, nefunkční toalety, poruchy prádelen i problémy se zásobováním vodou. Neuváděl je jako vlastní technickou inspekci, nýbrž jako závažná svědectví vyžadující oficiální odpověď. Americká armáda tak získala další obtížný úkol: zjistit, zda na lodi za miliardy dolarů existuje toaleta, kterou lze použít bez předchozího souhlasu Kongresu.
Námořnictvo naproti tomu tvrdí, že posádka má nepřetržitý přístup k čisté vodě, funkční klimatizaci a zdravým jídlům. Toto stanovisko zveřejnil neziskový odborný portál USNI News, který zároveň popsal obavy rodin ze zásobování a psychického stavu námořníků. Na papíře tedy vše připomíná téměř zaoceánskou plavbu, pouze hosté nesmějí vystoupit, pracují v bojovém provozu a návrat domů jim cestovní kancelář zatím nepotvrdila.
Podle vyjádření námořnictva narušily boje tradiční zásobovací uzly na Blízkém východě. Velení proto seřadilo priority: nejprve jídlo, potom hygienické potřeby a nakonec poštu. Péče o člověka se tak změnila v dokonale přehledný vojenský pořadník, v němž je zubní pasta důležitější než dopis od rodiny, ale obojí stále stojí až za provozem války.
Krátká červencová zastávka v Ománu umožnila doplnit mimo jiné čerstvé ovoce a zeleninu, které podle jednoho z námořníků na lodi několik měsíců chyběly.
Část posádky směla vystoupit, její pohyb však zůstal omezen na zabezpečený areál. Námořnictvo tedy vynalezlo pobyt na pevnině bez skutečného pobytu na pevnině, což je logistický objev hodný patentové ochrany.
Psychiku nelze opravit rozkazem
Mnohem závažnější než nedostatek pohodlí jsou zprávy o námořnících, kteří se pokusili dostat přes palubu nebo v tom byli zastaveni kolegy. Přesný počet podobných incidentů námořnictvo nezveřejnilo a dostupná svědectví proto nelze vydávat za úplnou statistiku. Ve chvíli, kdy člověk hledá únik tímto způsobem, končí prostor pro humor; absurdita už patří výhradně systému, který potřeboval rodiny a média, aby si všiml, kam může dlouhodobé přetížení dojít. Stars and Stripes doložil nejméně jeden případ, kdy členové hlídky zasáhli dříve, než námořník skočil. Další incidenty popsali rodinní příslušníci a Navy Times, zatímco velení konkrétní souhrn neposkytlo. Vznikla tak informační mlha přesně tam, kde by měla být největší průhlednost, protože tajit polohu letadlové lodi může být bezpečnostní nutnost, ale mlžit o stavu lidí na ní už připomíná obranu kancelářského nábytku.
Na setkání v San Diegu předneslo přibližně dvě stě blízkých členů posádky své obavy přímo představitelům námořnictva. Jedna z manželek podle přítomných oznámila, že jí muž napsal zprávu vyjadřující obavu, zda vůbec chce další den procitnout. Velení odpovědělo informací o dostupných kaplanech, lékařích, poradcích a dalších odbornících, jenže seznam funkcí ještě automaticky neznamená dostupnou pomoc pro tisíce vyčerpaných lidí.
Posádka měla za sebou také čtyřicet dní nepřetržitých bojových operací v oblasti působnosti americké 5. flotily. Letová paluba, proudové motory, výzbroj, těžká technika a směny bez běžného rytmu představují rizikové prostředí i za standardních podmínek. Letadlová loď sice využívá jaderný pohon, lidský nervový systém však tento konstrukční prvek bohužel neobdržel.
Nasazení se mělo původně uzavřít v květnu, ale dlouho nemělo veřejně oznámené datum návratu.
Pro člověka na souši je to položka v operačním harmonogramu, pro rodiny doma však zmeškané narozeniny, školní události a měsíce nejistoty.
Washington pro ně připravil jednoduchý rodinný program: čekejte, věřte a příliš se neptejte, protože odpověď možná podléhá operačnímu utajení.
Velení hlásí, že skutečnost byla špatně pochopena
Ministr obrany Pete Hegseth odmítl popis zhoršujících se poměrů jako zásadně zkreslený. To je velmi pohodlná disciplína: když nelze rychle opravit zásobování, toalety ani morálku, opraví se alespoň vyprávění o nich. Reputace velení pak zůstane plně provozuschopná, i kdyby zbytek vybavení vyžadoval náhradní součástky.
Námořnictvo současně uvedlo, že na základě informací dostupných velení nezaznamenalo nárůst hlášených sebevražedných myšlenek nebo pokusů. Podrobná data ovšem nezveřejnilo, takže tvrzení nelze nezávisle porovnat se svědectvími rodin. Je to elegantní statistické vítězství: tabulka zůstala zavřená, a proto se v ní nemohlo objevit nic znepokojivého.
USS George Washington nyní míří do oblasti, aby Lincoln vystřídala.
„Božský“ Donald Trump tento přesun použil jako argument, že se situace řeší, což je vojenská obdoba výměny přetíženého zaměstnance za jiného zaměstnance a následného prohlášení, že pracovní podmínky jsou vynikající. Nová loď může přinést potřebnou úlevu, sama však neodpoví na otázku, proč muselo varování před vyčerpáním posádky dojít až na stránky médií a do Kongresu.
Velmoc se pozná podle toho, koho nenechá padnout
USS Abraham Lincoln dokáže nést desítky letadel a vysílat bojovou sílu tisíce kilometrů od amerických břehů. Přesto její lidé podle rodin museli řešit věci, které patří k naprostému základu důstojného života. Válečné účetnictví totiž pečlivě eviduje vzlety, cíle a dny nasazení, ale lidské vyčerpání se do slavnostních tabulek nevejde.
Z bezpečí prezidentského doprovodu může osm a půl měsíce působit jako krátká pracovní cesta. Na palubě, kde se střídá hluk, napětí, služba a spánek bez jistoty návratu, má každý další den jinou hmotnost. Vzdálenost mezi velením a námořníkem se někdy neměří v námořních mílích, nýbrž v množství skutečností, které si první z nich může dovolit nevidět. Vojáci přijali nebezpečí služby, nikoliv povinnost vzdát se základních potřeb a vlastní lidskosti. Odolnost není kouzelné slovo, kterým lze nahradit odpočinek, hygienu, důvěryhodnou komunikaci a včasnou psychologickou pomoc. Stát, který tyto potřeby označí za stěžování, neposiluje bojovou připravenost, ale pomalu spotřebovává lidi, na nichž stojí.
Posádka nepotřebuje další děkovný projev napsaný v klimatizované kanceláři. Potřebuje fungující zázemí, dostatek jídla a vody, dostupnou péči a srozumitelnou informaci, kdy se vrátí domů.
Země schopná vést válku na druhém konci světa musí nejprve dokázat ochránit ty, které do ní poslala – jinak její největší slabina neleží u nepřítele, ale přímo na vlastní velitelské palubě.
