Miloš Zeman v roce 2023 uvedl, že pobírá důchod 23 tisíc korun měsíčně. Vedle něj však získal zákonnou rentu a náhradu na kancelář, každou po 50 tisících.
Článek serveru České důchody připomněl údaj, který Miloš Zeman veřejně uvedl už v březnu 2023: jeho starobní důchod po tehdejších valorizacích činil 23 tisíc korun. Tady je nutné zatáhnout za ruční brzdu rozjetého titulku. Nejde o čerstvě odhalenou částku z roku 2026, ale o tři roky staré číslo. Prezidentské finance se zkrátka otevírají klasicky po česku — nejprve přijde překvapení a potom se malým písmem objeví datum.
Zemanův druhý mandát skončil 8. března 2023, čímž se z nejvyššího ústavního činitele stal oficiálně bývalý nejvyšší ústavní činitel. Zní to jako drobná změna slovosledu, v rodinném rozpočtu však šlo o důkladnou rekonstrukci.
Když někdejší prezident o měsíc později otevřel svou pražskou kancelář, Český rozhlas doložil, že vedle přibližně třiadvacetitisícové penze pobíral také rentu 50 tisíc korun. Odchod z Hradu tedy nebyl pádem do finanční propasti, spíše spořádaným sestupem po schodišti opatřeném státním zábradlím.
Samotná penze ovšem žádný poklad z prezidentské klenotnice nepředstavovala. Časová řada České správy sociálního zabezpečení uvádí pro březen 2023 průměrný starobní důchod vyplácený samostatně ve výši 19 461 korun. Zemanových 23 tisíc bylo o 3 539 korun více. U běžného důchodového okénka tedy exprezident stál pouze několik bankovek před průměrem; vstup do finančního salonku se nacházel až za dveřmi označenými slovem „renta“.
Padesát tisíc za funkci, dalších padesát za její ozvěnu
Rozhodující část účtu nevypočítala sociální správa podle odpracovaných let ani dřívějších příjmů. Vznikla prostě tím, že Miloš Zeman deset let vykonával prezidentskou funkci. Zákon č. 48/2004 Sb. přiznává bývalé hlavě státu rentu 50 tisíc korun měsíčně. Úřad prezidenta tak má i finanční posmrtný život: mandát skončí, fanfáry utichnou, ale padesátitisícový refrén pokračuje.
Stejný předpis přidává dalších 50 tisíc korun jako víceúčelovou paušální náhradu, určenou zejména na kancelář a odměnu asistenta. Nejde tedy o druhou penzi ani o druhou osobní rentu, kterou lze bez vysvětlení přihodit do jedné hromádky. Je to provozní balík spojený s postavením bývalého prezidenta. Česká legislativa tím elegantně dokazuje, že i politický důchod může mít administrativní aparát, zatímco obyčejnému důchodu obvykle stačí číslo účtu a dopis s modrým pruhem.
Zákon počítá rovněž s vozidlem ve vlastnictví státu a řidičem, pokud bývalému prezidentovi není zajištěna ochrana zahrnující tuto službu. Veřejnoprávní média v dubnu 2023 uváděla, že Zeman využíval služební automobil s řidičem i policejní ochranu.
Stát jej tedy po odchodu z funkce neposlal do dopravní divočiny s jízdním řádem v ruce. Prezidentský důchod má zkrátka čtyři kola a neumí čekat na zpožděný spoj.
Sto tisíc není důchod, i když účet to pozná
Veřejně doložené částky z roku 2023 znamenaly přibližně 73 tisíc korun tvořených starobní penzí a osobní rentou. Vedle toho stát poskytoval padesátitisícovou náhradu na kancelář a asistenta. Sečíst všechno do titulku a označit výsledných 123 tisíc za Zemanův důchod by bylo líbivé, ale nepravdivé. Ve skutečnosti jde o tři rozdílné peněžní proudy — jen všechny tečou stejným směrem a žádný z nich zřejmě nepotřebuje záchranný člun. Přesná současná výše Zemanovy valorizované penze není v dohledaných veřejných podkladech spolehlivě doložena, a proto ji nelze poctivě vydávat za známý údaj. Částka 23 tisíc korun patří k březnu 2023. Pro srovnání, v červnu 2026 dosahoval podle aktualizovaných dat ČSSZ průměrný samostatně vyplácený starobní důchod 21 803 korun. Důchody se mezitím valorizovaly, avšak bez aktuálního Zemanova výměru by jakýkoli přesný přepočet byl jen věštěním z úřední obálky.
Ani prezidentská renta není kouzelný pramen bez uzávěru. Nároky podle zákona zanikají například tehdy, pokud se bývalá hlava státu ujme některé z vyjmenovaných veřejných funkcí, nebo pokud je pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin. Prezidentské zabezpečení tedy má drobná písmena a pojistky. Jsou však umístěny dostatečně hluboko pod částkou, aby se k nim čtenář musel prokopat krumpáčem právní trpělivosti.
Když se důstojnost úřadu přepočítá na koruny
Celý příběh proto není skandálem jednoho penzisty, který si sám napsal vlastní výměr. Zeman čerpá nároky přiznané zákonem, a právě tam má mířit satirický reflektor. Průměrná starobní penze činila v červnu 2026 necelých 22 tisíc korun, zatímco samotná prezidentská renta dosahuje padesáti tisíc. Jedna republika tak měří stáří společnou kalkulačkou, jen k bývalé hlavě státu přikládá ještě zákonný nástavec. Lze namítnout, že důstojné zabezpečení bývalého prezidenta chrání vážnost úřadu a jeho nezávislost. To je legitimní veřejný zájem. Úcta k funkci se však lidem obtížně vysvětluje jako účetní položka, pokud rozdíl mezi obyčejným a prezidentským stářím začne připomínat rozdíl mezi čekárnou a letištním salonkem. Právě v této mezeře se rodí humor, který není veselý, pouze nepříjemně přesný.
Zemanův tehdy uvedený důchod 23 tisíc korun sám o sobě žádný palácový poklad nepředstavoval. Renta a provozní náhrada však ukazují, že pád z nejvyšší státní funkce se odehrává s hustou záchrannou sítí pod nohama. Starobní penze vypovídá o průběhu pojištění a předchozích příjmech, prezidentské zabezpečení zase o ceně, kterou stát přikládá zastávanému úřadu i po jeho opuštění. A ve chvíli, kdy se důstojnost začne podobat privilegovanému ceníku, přestává být účet pouhým součtem korun a stává se účtem, který demokracie vystavuje sama sobě.
