Kreml léta prodává obraz neomylné moci. Teď jeho ultranacionalistická televize varuje před prokletým srpnem, jako by válku řídil kalendář, nikoli lidé.
Když Novinky popsaly varování ruské ultranacionalistické televize Cargrad, nešlo o předpověď počasí ani seriózní bezpečnostní analýzu. Prokremelská stanice označila srpen za prokletý měsíc a naznačila, že Ukrajina se svými západními spojenci chystá před jeho koncem další nebezpečný úder. Důkaz nenabídla. Věštba zřejmě musela stačit, protože v Rusku se dnes i státní úzkost podává v balení rodinného horoskopu.
Kreml přitom celé roky buduje obraz země, která se ničeho nebojí, všechno předvídá a každý problém už dávno proměnila ve strategické vítězství. Jakmile ale začnou hořet rafinerie, dochází benzin a válka se vrací přes hranice zpátky k ruským domácnostem, přichází na scénu tajemná síla jménem srpen. Velmoc s jaderným arzenálem tak objevila protivníka, proti němuž nepomůže tank, raketa ani další televizní projev: nástěnný kalendář. Mechanismus je téměř geniální. Když se něco pokazí, nezpůsobila to chybná rozhodnutí, nedostatečná protivzdušná obrana ani válka rozpoutaná proti sousední zemi. Udělal to osmý měsíc roku, který se zřejmě bez víza proplížil přes ruskou hranici a začal škodit. Odpovědnost se rozplyne, propaganda dostane nového padoucha a prezident může dál působit neomylně. Jen mu, čistě náhodou, začaly věštit zkázu i vlastní ampliony.
Kalendář posazený na lavici obžalovaných
Pověra o „černém srpnu“ nevznikla úplně z ničeho. Přehled Rádia Svobodná Evropa připomíná neúspěšný puč sovětských konzervativců v srpnu 1991, ruský státní bankrot a devalvaci rublu ze 17. srpna 1998 i Putinův nástup do premiérské funkce o rok později. Boris Jelcin jej 9. srpna 1999 označil za svého nástupce a Státní duma jeho jmenování potvrdila 16. srpna.
O další rok později se v Barentsově moři potopila jaderná ponorka Kursk. Ruské dějiny tedy skutečně nashromáždily dost srpnových traumat, aby z nich propaganda mohla sestavit strašidelný nástěnný kalendář.
Jenže kalendář nepřipravil puč, neznehodnotil rubl a neposlal ponorku na moře. Události měly politické, ekonomické, vojenské a technické příčiny, nikoli špatnou konstelaci listů v diáři. „Srpnová kletba“ je přitažlivá právě tím, že ze složitého selhání vyrobí jednoduchou pohádku. Moc potom nemusí vysvětlovat, kdo rozhodoval a co zanedbal. Stačí doporučit obyvatelům, aby se drželi dál od černých koček, rozbitých zrcadel a nepříjemných otázek.
Když se propagandistický sbor lekne vlastní ozvěny
Nejzajímavější na varování Cargradu není samotná pověra, ale skutečnost, že alarm zazněl z média oddaného tvrdé kremelské linii. Když začne temný horoskop předčítat právě ideologický sbor, který má běžně zpívat o síle Ruska, působí to jako drobná porucha v aparatuře. Bas stále burácí o vítězství, jen z reproduktoru se ozývá nervózní praskání.
Cargrad si ovšem ponechal osvědčenou únikovou cestu: za hrozbou mají stát Ukrajina a její západní podporovatelé. „Nepřítel“ je v propagandistické gramatice praktické podstatné jméno. Nemusí se skloňovat podle důkazů a vejde se do něj vojenský neúspěch, drahé palivo i pokažená dovolená. Když nakonec žádná velká katastrofa nepřijde, režim ji hrdinně odvrátil. Jestli přijde, proroctví bylo správné.
Takto dokonale nefunguje ani moskevská protivzdušná obrana.
Místo svěcené vody přišly limity u čerpacích stanic
Současné ruské problémy přitom nepotřebují nadpřirozené vysvětlení. Agentura Reuters 19. srpna uvedla, že čerpací stanice v Moskvě znovu omezily prodej benzinu kvůli nedostatku spojenému s ukrajinskými útoky na rafinerie a se sezonní poptávkou. Rosněfť stanovila na svých stanicích limit třicet litrů na vozidlo, další sítě zavedly vlastní stropy. Ruské úřady předtím zakázaly vývoz pohonných hmot, zmírnily některé požadavky na jejich kvalitu a začaly palivo dovážet. Impérium se tak zatím nehroutí, jen svou velikost nově přepočítává na litry u stojanu. Humor zde ovšem musí mít jasnou hranici. Associated Press zdokumentovala, že ukrajinské údery proti ruským ropným zařízením způsobují výpadky paliva, zatímco ukrajinská města dál čelí ruským raketovým a dronovým útokům. Podle údajů OSN citovaných agenturou zahynulo na Ukrajině během prvního pololetí roku 2026 celkem 1 396 civilistů a dalších 7 978 utrpělo zranění. To není kletba ani námět k pobavení. Jsou to lidské následky války, které žádný propagandistický výklad nesmí zakrýt.
Když začnou hořet i balíčky pro domácnost
Tlak se neomezuje pouze na energetiku. Reuters popsala také Putinův pokyn k obnově skladů, které byly poškozeny či zničeny při ukrajinských útocích. Od 18. července zasáhly drony nejméně dvě desítky objektů spojených s internetovým prodejcem Wildberries. Putin připustil vznik škod, současně však tvrdil, že útoky neměly kritické následky. V kremelské matematice tedy problém prakticky neexistuje, pouze vyžaduje státní program, peníze a kompletní výstavbu nových budov.
Právě tady dostává pověst o prokletém měsíci mimořádně komickou příchuť.
Válka už neklepe jen na vrata vojenských továren, ale sahá na benzinové nádrže, sklady spotřebního zboží a pocit každodenního pohodlí.
Putinův systém dlouho nabízel obyvatelům jednoduchý obchod: nechte politiku Kremlu a na oplátku dostanete stabilitu. Nyní se zboží ve skladech mění v kouř, u pump rostou fronty a televizní kazatelé vysvětlují, že za to patrně může srpen. Reklamaci zatím není kam poslat.
Kreml našel viníka s jednatřiceti dny
Proroctví Cargradu je pro moc výhodné tím, že nemůže prohrát. Každý útok potvrdí kletbu, každý klidnější den zase dokáže Putinovu sílu. Prezident se tak ocitá v roli muže, který nejprve zapálil v místnosti kamna bez komína a nyní statečně bojuje s kouřem pomocí horoskopu. Televize zatím drží věřící v napětí a připravuje půdu pro libovolné vysvětlení. Realita může přijít v jakékoli podobě; propaganda už pro ni má předem vytištěnou nálepku.
Měsíc skončí, následky zůstanou
Srpen skončí, ať už se kremelským astrologům hodí do scénáře, nebo ne. Kalendář nic nenařizuje, nic neostřeluje a nepodepisuje žádné rozkazy. Ruským řidičům nevrátí palivo, obchodníkům zboží ani státu důvěru, kterou si moc vypůjčila na slib věčné stability.
Ukrajinským rodinám nevrátí lidi zabité při útocích a nezvedne domy rozbité válkou.
Mrtvé nelze odepsat jako nepříznivé planetární postavení. Právě proto je řeč o kletbě tak cynicky pohodlná: z lidských rozhodnutí vyrábí počasí.
Kreml si může pro každý další měsíc najít nové strašidlo. V září může obvinit podzim, v říjnu mlhu a v listopadu třeba závadný kompas dějin. Dějiny však nevedou horoskop, nýbrž účet. Pamatují si rozkazy, útoky, zničené domovy i životy, které už nikdo nevrátí. Ani jeden z těchto zápisů nezmizí utržením listu z nástěnného kalendáře. Jestli tedy nad Putinem skutečně visí kletba, nepřišla z hvězd: je to stín války, kterou rozpoutal a odmítá ukončit.
