Jiří Drtil hledal v Survivoru své dno, ale ani po úbytku šestnácti kilogramů ho nenašel. Teď navrhuje tvrdší režim bez přídělů rýže. Civilizace zřejmě příliš změkla.
Jak zachytil rozhovor zveřejněný serverem Super.cz, Jiří Drtil alias Jura si několik měsíců po odchodu ze Survivoru pobyt v exotice připomněl na letním setkání televize Nova. Účasti nelituje a pozornost, kterou díky pořadu získal, chce využít také ve své hudební kariéře. Televizní ostrov znovu předvedl svůj zvláštní talent: člověku vezme pohodlí, část tělesné hmotnosti a nakonec i pochodeň, aby mu po návratu přidal sledovanost.
Drtilova hra skončila po 64 dnech, kdy vypadl společně se Sárou při vyřazování dvojic. Jak muzikant popsal v následném rozhovoru pro Expres.cz, pravidla byla předem nastavena stejně pro všechny, ačkoli ho způsob odchodu bez možnosti záchrany nejprve mrzel. Dva měsíce v tropické soutěži jsou ostatně dost dlouhá doba na to, aby se z obyčejné misky rýže stala životní filozofie a ze lžíce předmět téměř náboženské úcty.
Nejvýraznějším suvenýrem z ostrova nebyla mušle, ale váhový úbytek. Jura uvedl, že shodil přibližně patnáct až šestnáct kilogramů a podle svého odhadu zhubl ze soutěžících nejvíce. Před odjezdem se přitom úmyslně snažil přibrat, takže přípravná hostina nakonec pouze poskytla tělu dostatečný rozpočet pro následující úsporná opatření. Titulkové označení „kost a kůže“ však zůstává obraznou bulvární zkratkou, nikoli lékařskou diagnózou.
Dno zůstalo nezvěstné, rýže je podezřelá
Jura podle svých slov vstupoval do soutěže hlavně proto, aby našel vlastní dno. Ani dlouhý pobyt s omezeným jídlem mu je však údajně neukázal, a tak nyní pokračuje v hledání prostřednictvím dalších extrémních akcí.
Survivor by podle něj mohl přitvrdit: soutěžící by nedostávali ani příděly rýže a potravu by si museli obstarat sami. Pokud se návrh ujme, další série už nebude potřebovat moderátora, ale pracovníka krizového zásobování s dalekohledem.
Kontext dodává této výzvě téměř gurmánský půvab. Dřívější reportáž pořadu Superchat připomněla nevolnosti některých hráčů po vydatnějších odměnách i schovávání jídla na později. Formát tedy úspěšně vytvořil prostředí, v němž člověk nejprve tajně zachraňuje sousto a po návratu domů navrhuje, aby je příští výprava nedostala vůbec. To už není obyčejné přežití, ale ostrovní varianta rozpočtové reformy.
Třináct let hudby porazila jedna pochodeň
Drtil se hudbě věnuje podle svého vyjádření zhruba třináct let, širší veřejnost si ho však začala spojovat se jménem až díky televizní soutěži. Nyní ho lidé poznávají na ulici a část z nich se zajímá také o jeho tvorbu. Hudební průmysl tak obdržel stručné poučení: když nestačí písně, pošlete interpreta do tropů, odeberte mu jídelníček a nechte marketingové oddělení chvíli odpočívat. Ostrov se promítl i do singlu Prázdnej List. Podle článku zveřejněného televizí Nova začal Jura část textu vytvářet už během soutěže a vyrýval si ji do destičky; po návratu vznikla dokončená nahrávka s videoklipem. Na konec srpna a září zároveň avizoval řadu koncertů s kapelou. Ukazuje se, že hlad může být nepříjemný producent, ale na propagaci má pozoruhodně ostrý čich.
Hlad jako nový televizní luxus
Z pohledu televizního bizáru je Jurův požadavek dokonale logický.
Reality show soutěžící nejprve zbaví běžného komfortu, potom jejich strádání promění v hlavní obsah a nakonec jim umožní vysvětlovat, že strádání nebylo dostatečné.
Divák u obrazovky zatím drží dálkový ovladač, sušenku a morální podporu. Žádný dostupný zdroj ovšem nepotvrzuje, že by produkce skutečně zamýšlela příděly rýže zrušit; zatím jde výhradně o Drtilův osobní návrh.
Když ani šestnáct kilogramů nestačí k nalezení hranice
Na Jurově výzvě je cosi obdivuhodného i dokonale absurdního. Člověk ztratí výraznou část své váhy, prožije 64 dní pod dohledem kamer a po návratu prohlásí, že zážitek potřeboval vyšší obtížnost. Místo žádosti o větší porci přichází návrh na odebrání poslední jistoty. Je to mentalita vytrvalce, kterou televizní zábava dokáže přetavit v mimořádně vděčný titulek. Terčem posměchu přitom nemá být Drtilova postava, nýbrž představa, že opravdovost lze měřit stále prázdnější miskou.
Možná právě v tom se odráží naše doba. Běžný úspěch už nestačí, protože musí být vykoupený potem, hladem a nejlépe několika týdny bez matrace. Talent čeká třináct let, zatímco televizní pochodeň zvládne práci během jediné sezony. Jura si z ostrova přivezl publikum, píseň i zkušenost, kterou zjevně nepovažuje za konečnou. Pořad mu sice nevydal hledané dno, ale otevřel dveře na koncertní pódia. Možná je to nakonec lepší obchod než vítězství. Jen by bylo dobré pamatovat, že lidská odolnost není televizní rekvizita a vyčerpané tělo není důkazem charakteru. Protože jakmile se z hladu stane koření zábavy, zdravý rozum bývá první položkou vyškrtnutou z jídelníčku.
