Milionáři balí kufry v rekordním tempu. Západ zjišťuje, že peníze umí cestovat

Více než 140 tisíc milionářů změnilo zemi pobytu. Západ hledá důvody. Peníze mezitím zřejmě našly rychlejší dopravu než politici.

Podle informací zveřejněných serverem Novinky.cz s odkazem na údaje společností New World Wealth a Henley & Partners pokračuje mezi světovými milionáři rekordní vlna stěhování. Rok 2025 přinesl historicky nejvyšší počet bohatých lidí, kteří změnili stát svého bydliště, a letošní odhady naznačují, že rekord nemusí vydržet ani jediný rok. Zatímco běžný člověk řeší cenu elektřiny nebo hypotéku, část světové finanční elity řeší, ve které zemi se bude její majetek cítit nejbezpečněji. Peníze totiž nemají občanství, ale velmi citlivě reagují na politické klima. A jak se ukazuje, někdy reagují rychleji než voliči.

Dlouhé roky platilo, že hlavním důvodem přesunu bohatých lidí byly nižší daně. Dnes se stále častěji skloňují jiné pojmy. Bezpečnost, stabilita, předvídatelnost a politická jistota. Jinými slovy vlastnosti, které se v mnoha západních demokraciích stávají stále vzácnějším zbožím. Bohatí lidé zjevně nečekají na volební průzkumy ani na další předvolební sliby. Když získají pocit, že se prostředí mění směrem, který se jim nelíbí, jednoduše otevřou mapu světa a začnou hledat alternativu.

Když miliony hlasují nohama

Výzkumníci zaznamenávají rostoucí zájem o stěhování mezi bohatými obyvateli Velké Británie, Francie, Německa i Španělska. Země, které byly po desetiletí považovány za symbol ekonomické stability, se poprvé dostaly mezi státy, z nichž více bohatých lidí odchází, než přichází. Není to zrovna reklama, kterou by si vlády nechaly vytisknout na billboardy. Zatímco politici vysvětlují, že všechno funguje správně, část nejmovitějších obyvatel si zřejmě začíná balit kufry.

Výrazný je také trend mezi Američany. Podle listu The Economist roste zájem o druhé občanství a možnost dlouhodobého života v Evropě.

Motivací jsou nejen obchodní a cestovní výhody, ale také obavy z vývoje domácí politické situace. Je to zvláštní doba. Ještě nedávno byl americký sen symbolem cíle, dnes si někteří jeho nejúspěšnější představitelé pořizují záložní plán pro případ, že by se sen proměnil v příliš hlučnou politickou reality show.

Statistiky přitom ukazují, že nejde o ojedinělé případy. Trend trvá několik let a jeho tempo se postupně zvyšuje. Zatímco v roce 2013 se přestěhovalo přibližně 51 tisíc milionářů, o pět let později počet přesáhl hranici 100 tisíc. Následně pokračoval další růst.

Loňských 142 tisíc přesunů představovalo nový rekord. A letošní odhady naznačují další navýšení. Zdá se, že globalizace je stále velmi populární. Přinejmenším mezi lidmi, kteří si mohou dovolit koupit letenku bez pohledu na cenu.

Dubaj jako magnet na světové bohatství

Největším vítězem posledních let zůstávají Spojené arabské emiráty. Podle údajů Henley & Partners sem loni zamířilo přibližně 11 až 13 tisíc milionářů, zatímco odešlo pouze několik tisíc.

Čistý přírůstek téměř deseti tisíc bohatých obyvatel představuje výsledek, který by mnohé státy rády viděly alespoň v turistických statistikách. Dubaj se během několika let proměnila v jedno z hlavních center světového bohatství. Kombinace nízkých daní, jednoduchých podmínek pro podnikání a aktivního lákání investorů vytvořila prostředí, které oslovilo podnikatele z Asie, Afriky i Blízkého východu. Tam, kde některé vlády diskutují o nových regulacích, jiní nabízejí červený koberec. A jak ukazují čísla, červený koberec bývá někdy přesvědčivější než dvousetstránková strategie ekonomického rozvoje.

Ani Dubaj však není imunní vůči geopolitickému vývoji. Zhoršení bezpečnostní situace v některých částech Blízkého východu vedlo část zájemců k hledání alternativ. Ukazuje se tak, že ani milionář nemá rád překvapení. A pokud už nějaké chce, pak raději na výpisu z investičního účtu než na mapě ozbrojených konfliktů.

Bohatství se tak dnes stěhuje podle jiných pravidel než před deseti nebo patnácti lety. Nejde pouze o výši daní. Stále důležitější roli hraje důvěra ve stát, jeho instituce a budoucí vývoj. Když tato důvěra slábne, přesouvají se nejen investice, ale často i jejich majitelé. Peníze totiž nemají volební právo. Mají však schopnost velmi rychle změnit adresu.

Zajímavé je, že tento trend nepředstavuje jen ekonomický ukazatel, ale také určitý druh hlasování. Ne hlasování u volebních uren, ale hlasování nohama. Když lidé s největšími finančními možnostmi začnou odcházet, vysílají tím signál o tom, jak vnímají budoucnost svého okolí.

Ať už s jejich názorem souhlasíme nebo ne, nelze přehlédnout, že jde o skupinu lidí, která si obvykle může dovolit velmi drahé poradce, analytiky i právníky.

Je proto možné, že současná rekordní migrace milionářů vypovídá o světě více, než by se na první pohled zdálo. Nejde jen o přesuny mezi státy. Jde o přesuny důvěry, očekávání a představ o budoucnosti. A právě tyto komodity bývají v moderní ekonomice často cennější než samotné peníze.

Zatímco politici po celém světě budou i nadále vysvětlovat, proč je všechno pod kontrolou, statistiky ukazují něco jiného. Rekordní počet milionářů si totiž zjevně řekl, že nejbezpečnější investicí nemusí být další akcie nebo nemovitost. Někdy stačí nová adresa, nový pas a dostatečně rychle zabalený kufr. A to je možná ta nejjízlivější satira současnosti. Ne proto, že by byla vymyšlená. Právě naopak. Protože je skutečná.

Použité zdroje: Novinky.cz, Economist.com, Henleyglobal.com, FaktHusty.cz