Český systém ProBee s AI převádí zvuk a údaje z úlů do varování před rojením, nemocemi, parazity a v budoucnu také sršní asijskou.
Tématu se věnoval portál Novinky.cz, který představil český systém ProBee propojující včelařství, akustické senzory a umělou inteligenci. Za projektem stojí manželé Pavel a Alena Machovi. Pavel Mach je majitelem IT společnosti Softech, zakladatelem projektu Včely na střechách a autorem systému ProBee. Jeho žena Alena působí jako soudní znalkyně v oboru včelařství.
„Baví mě informační technologie i včelařství a tímhle se mi to podařilo propojit,“ sdělil Pavel Mach serveru Novinky.cz. Systém nyní sleduje více než 170 úlů rozmístěných na padesáti stanovištích po celém Česku.
ProBee využívá včely jako citlivé ukazatele stavu jejich bezprostředního okolí. Zařízení instalovaná v úlech nepřetržitě zaznamenávají zvuk, teplotu, hmotnost a stabilitu. Získané údaje následně vyhodnocují algoritmy, které dokážou upozornit na změny v kondici včelstva.
Bzučení odhaluje rojení i chybějící matku
Základem systému jsou akustické senzory sledující frekvenční spektrum včelího bzučení. Naměřená data se odesílají do cloudového úložiště, kde je porovnávají neuronové sítě. Jednotlivé zvukové hladiny se mění podle aktuálního stavu včelstva, a mohou proto posloužit jako zdroj informací o dění uvnitř úlu.
Umělá inteligence vyhodnocuje zaznamenané vzorky v reálném čase a rozpoznává projevy stresu.
Včelaře může upozornit na přípravu včelstva k rojení, nepřítomnost matky nebo nedostatek volného prostoru. Důležitým ukazatelem je rovněž teplota. Včely udržují v prostoru s larvami přibližně 35 stupňů Celsia. Pokud matka přestane klást vajíčka, potřeba vytápět tuto část úlu se změní a systém může zaznamenat odchylku signalizující problém.
Včelstvo dokáže mikroklima regulovat také během mimořádně teplého počasí.
Včely využívají odpařování vody a proudění vzduchu vytvářené pohybem křídel. ProBee současně kontroluje hmotnost úlu a jeho stabilitu, takže poskytuje širší přehled o jeho vývoji.
Mobilní snímek pomáhá v boji s parazity
Strojové učení nachází využití také při diagnostice roztoče Varroa destructor, který způsobuje varroázu. Běžné ruční počítání roztočů na podložce může nahradit fotografie pořízená mobilním telefonem.
Systém snímek během několika minut vyhodnotí, určí počet zachycených roztočů a napoví, zda je nutný zásah včelaře.
Vývojáři nyní připravují rovněž rozpoznávání sršně asijské, která představuje vážné nebezpečí pro evropské včely. Její přítomnost v okolí úlu chtějí zachytit prostřednictvím akustických senzorů. Včelaři by díky tomu mohli včas obdržet upozornění na výskyt tohoto predátora.
Sledovaná včelstva se nacházejí také v průmyslových parcích. Podle zkušeností Pavla Macha mohou včely fungovat jako velmi citlivý ukazatel kvality místního prostředí. Letošní sezona je na těchto stanovištích podle dosavadních zjištění nadprůměrná. Kondici včelstev a kvalitu jejich produkce neposuzují pouze samotní včelaři. Med z průmyslových lokalit prochází pravidelnými speciálními laboratorními rozbory, jejichž výsledky podle zveřejněných informací potvrzují jeho čistotu.
ProBee ukazuje, že umělá inteligence nemusí pracovat jen s obrazem nebo psaným textem. V kombinaci se senzory dokáže vyhodnocovat přirozené projevy včel, včas upozorňovat na nebezpečí a poskytovat včelařům informace, které by jinak získávali až při osobní kontrole úlu.
Použité zdroje: Novinky.cz, test.berypixel.cz/
