Norský parlament dnes otevřel veřejná slyšení kvůli vazbám politiků, diplomatů i královské rodiny na Jeffreyho Epsteina. Skandál dál nabírá sílu.
Norsko ve středu 30. září otevřelo mimořádně citlivou kapitolu kauzy, která už měsíce zasahuje nejvyšší patra tamní společnosti. Jak dnes informovala agentura Reuters, parlament zahájil veřejná slyšení kvůli kontaktům zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina s norskými politiky a diplomaty. Před kontrolní a ústavní výbor bylo povoláno jedenáct současných či bývalých ministrů zahraničí a rozvojové spolupráce, mezi nimi také premiér Jonas Gahr Støre.
Nejde přitom jen o otázku, kdo Epsteina osobně znal. Oficiální norský parlament Stortinget chce během slyšení řešit také fungování kontrolních mechanismů, nakládání s prostředky na rozvojovou pomoc či možné slabiny v kultuře a řízení ministerstva zahraničí. Poslanci se ptají, zda prostředí norské diplomacie nebylo v minulosti příliš zranitelné vůči osobním vazbám, ovlivňování nebo střetu zájmů.
Rozměr celé kauzy je citlivý i proto, že některá jména už neřeší pouze média. Podle Euronews jsou někdejší diplomatka Mona Juul a její manžel, bývalý diplomat Terje Rød-Larsen, vyšetřováni v souvislosti s podezřením na korupční jednání; oba jakékoli provinění odmítají. Vyšetřování se týká také bývalého premiéra Thorbjørna Jaglanda, který rovněž vinu odmítá, zatímco někdejší ministr zahraničí Børge Brende po zveřejnění svých kontaktů s Epsteinem už v únoru rezignoval z čela Světového ekonomického fóra.
Skandál zasáhl i královský dvůr
Epsteinovo jméno se přitom dostalo až k norské monarchii. Mette-Marit, která je po letošním nástupu svého manžela Haakona VIII. norskou královnou, se už dříve veřejně omluvila za svůj někdejší vztah s Epsteinem a připustila, že při kontaktu s ním projevila špatný úsudek. Samotná královna před parlamentním výborem nyní nevystupuje a její dřívější kontakty nelze automaticky spojovat s trestnou činností.
Premiér Støre během slyšení zdůraznil, že on sám s Epsteinem žádný vztah neměl. Podle jeho vyjádření také nemá informace, že by Epstein ovlivňoval norskou zahraniční politiku, rozvojovou pomoc nebo jiná státní rozhodnutí. Vláda zároveň tvrdí, že část odhalených problémů už řeší, mimo jiné úpravou pravidel pro střet zájmů, zatímco parlamentní vyšetřování má zjistit, zda jednotlivá pochybení neodhalila hlubší slabiny systému.
Když se jména změní v otázku důvěry
Na tomto příběhu je nejznepokojivější, jak hluboko se Epsteinovo jméno dostalo do prostředí, které stojí na důvěře veřejnosti. Samotný kontakt s ním není důkazem trestného činu a každý konkrétní případ musí být posuzován odděleně. Právě proto jsou dnešní slyšení tak důležitá. Norsko nyní nehledá bulvární zkratku, ale odpovědi na otázky, kdo s Epsteinem jednal, proč a zda selhaly kontrolní mechanismy. Slyšení samo o sobě nikoho nepotrestá. Může však odhalit, zda byly hranice mezi osobními vazbami a veřejnou funkcí dostatečně chráněné. Pro lidi, kteří od státu očekávají integritu, může už samotný rozsah prověřovaných kontaktů působit jako těžká rána. Pro instituce je ještě horší představa, že by jakékoli pochybnosti zůstaly nevysvětlené.
Po letech, kdy Epsteinova síť znovu a znovu vrací na veřejnost jména mocných, přichází chvíle, kdy se Norsko musí dívat přímo do vlastního zrcadla. A právě to může být pro zemi bolestivější než kterýkoli senzační titulek.
